Nedávno to bylo rok, co jsem se rozhodl zpomalit. Vnímám skoro jako povinnost ten rok nějak zhodnotit. Jaký u sebe vnímám posun?
Uvědomění je první krok k nápravě
Vyhnul jsem se vyhoření. Založení blogu byla vlastně taková nouzová brzda, abych se v práci neuvařil. Potřeboval jsem ventil. Práci jsem nakonec změnil a vyhoření se vyhnul. Ale nemůžu říct, že bych tím vyřešil všechny své trable. Uvědomuju si, že je to jen dočasné řešení, a je potřeba na sobě dál pracovat. Jinak budu za rok tam, kde jsem byl.
Tím, že se snažím vnímat, co a jak v každodenním životě prožívám, mám všechno tak nějak víc pod kontrolou. Už to není rozmazaný ubíhající film. Teď bych to popsal spíš jako jízdu autem po dálnici. Většinou jedu rychle, občas zpomalím a přemýšlím, kde by bylo nejlepší z dálnice sjet.
V kariérní oblasti jsem si dokonce pořídil spolujezdce – kouče a mentora. Ten by mě měl nasměrovat ke správnému exitu a třeba i cíli.
Syndrom svítícího meče
Aktuálně bojuju se syndromem „svítícího meče“. Tak jsem si sám pojmenoval jednu ze svých vlastností 🙂 Jako dítě jsem si přál svítící meč z poutě. Otravoval jsem tak dlouho, až mi ho rodiče šli koupit. Druhý den už mě ale nezajímal a od té doby ležel ve skříni. A tato situace se mi v životě opakovaně a různými způsoby vrací. Blízkými jsem s tím byl během dospívání i často konfrontován. Do něčeho jsem se nadchl, věnoval tomu úsilí, čas, často utratil dost peněz – a pak to z různých důvodů dříve, či později, opustil. Problém je, že uvnitř zůstaly výčitky svědomí – pocit promarnění.
Jak s tím bojuju? Kouč mi položil tuto jednoduchou otázku: „Kdyby sis mohl nechat vrátit čas a peníze, výměnou za zážitky a dovednosti, které jsi díky tomu získal, udělal bys to?“ V drtivé případě si musím odpovědět, že ne. I když jsem něco přestal dělat, nelituju toho. A když toho nelituju, proč bych měl mít výčitky? Každý zážitek a získaná dovednost formuje mou osobnost, dělá mě tím, kým jsem. Navíc se k tomu můžu kdykoliv vrátit, pokud budu chtít, teď mám však jiné zájmy a priority. Zatím se zdá, že to celkem funguje. Už si ani nevyčítám, že píšu jen jeden článek za měsíc.
Zpomalování pokračuje
Mým aktuálním cílem je, abych si dál uvědomoval své vlastnosti, dovednosti a talenty a snažil se je v životě uplatňovat. Naopak bych chtěl odbourat chování a činnosti, které mě ve výsledku frustrují. Zdá se, že trochu uhýbám od tématu zpomalení, ale tak tomu není. Symbolika zpomalení je o rovnováze, kvalitě, (intenzitě) prožívání – a tomu uvědomění musí nutně předcházet.
