Móda

Jak vybrat košili

vložil Vladan 19. 02. 2017 0 komentářů

Košile je základ pánského šatníku. Můžete si ji vzít na pole, do kanceláře i na ples. Ne však tu stejnou!

Volnočasové vs. formální košile

Volnočasové košile poznáte podle toho, že mají měkké límce a manžety, jsou většinou pestrobarevné a vzorované, mají volnější střih, kapsičku na prsou a mohou být i z flanelu nebo lnu.

Naopak formální košile se vyznačují střídmějšími barvami (i když i formální košile může mít barevný vzor), pevnými límci (existuje však víc druhů mající vliv i na vnímanou formálnost), které bývají vyztuženy plastovou nebo kovovou kosticí, a ti tradičnější výrobci na ně nenašívají kapsičky. Formální košile musí mít vždy dlouhý rukáv! Královnou košil je pak čistě bílá košile s klasickým (uzavřeným) límečkem a dvojitými (francouzskými) manžetami na manžetové knoflíčky – taková se hodí i na opravdu slavnostní příležitosti.

Základem košile je látka

Kvalitní košile je pouze ze 100% bavlny. Ale mezi různými bavlněnými látkami existují značné rozdíly. Ukazatelem kvality, který bývá u seriózních výrobců vždy uváděn, je tloušťka nitě, ze které je látka tkaná – čím tenčí, tím kvalitnější. Udává se v číslech, které říkají kolik přaden o délce 840 yardů váží jednu libru (podrobnosti na http://blog.sekora.cz/?p=2818) – typicky 80, 100, 120 atd. Čím více, tím tenčí nit byla použita. Někteří výrobci uvádí i gramáž látky, která sice nic neříká o její kvalitě, ale při nákupu na dálku si uděláte si představu, jak bude látka tlustá.

 

Velký vliv na výsledný dojem z látky má její vazba – tedy způsob, jak jsou při tkaní nitě střídány a kombinovány. Setkat se můžete s názvy jako popelín, oxford, rybí kost, kepr atd. Dosahuje se tak struktury a látka nemusí působit jen jako „plátno“. Splétáním nití různých barev vznikají barevné vzory.

Některé látky mívají nežehlivou úpravu. To je nejlépe si osobně vyzkoušet u konkrétní značky, protože provedení jsou různá. Mám košile jak s nežehlivou úpravou, tak bez, a není to kritérium, podle kterého bych košili vybíral. Žehlit se musí i nežehlivé, ale u těch to bývá snazší – někdy výrazně, někdy to zas takový rozdíl není. Ono dost záleží i na parametrech samotné látky (kvalita bavlny, kvalita tkaniny, vazba atd.).

Košile musí padnout jako ulitá

Kouknout se na štítek nebo přečíst popis na webu vám však nový perfektní kus vašeho šatníku nezaručí. Musíte totiž najít takovou košili, která bude sedět. Prošel jsem si zdlouhavým martýriem hledání a zjistil, že v běžných obchodech si prostě košili koupit nemůžu – i proto, že se tam dá těžko košile z kvalitní látky za „normální“ cenu.

Číslování se odvíjí od obvodu krku a jedno číslo pak může mít několik střihů lišící se “šířkou” a probráním v pase (typicky Regular fit, Slim fit a Extra slim fit) – někdy se tomu říká “volnost”.  Bohužel, z mé zkušenosti není často ani nejužší střih dostatečně vyštíhlený a na člověku prostě plandá. Také jsou mi téměř vždy příliš dlouhé rukávy. Oba problémy však v určité míře dokáže švadlena napravit. Co už ale nikdo nespraví, jsou ramena – šev od rukávu má být přesně na konci ramene a nesmí z něj „padat“.

Správná délka rukávu se pohybuje někde mezi prvním kloubem palce a místem cca 1–2 cm od zápěstí, rozhodně by neměl překrývat dlaň. Dnešní móda velí spíše kratší, i proto, že to opticky prodlužuje ruce – osobně se krátkých rukávů nebojím (viz fotky níže). Doporučuji vždy přemýšlet i nad tím, co budete nosit na košili. Rukávy saka by měly sahat k zápěstí a košile by z nich měla cca 1,5 – 2,5 cm vyčuhovat ven (francouzské manžety i více). Vypadá to mnohem lépe a opět to opticky ruce prodlouží. Ze zkušenosti doporučím vždy zkoušet s konkrétním sakem. Délka rukávu se totiž v saku trochu „ztratí“ a v každém z nich to může být jinak, dle jeho střihu.

Vybrat správnou velikost u krku už je celkem snadné. Při zapnutí košile musíte mezi krk a košili celkem pohodlně strčit 2 prsty – nesmí však nic odstávat. To stejné udělejte, když si měříte obvod krku krejčovským metrem.

 

 

Košile pro štíhlé muže

Podobný problém měl však i někdo jiný – díky bohu podnikavý. Pavel Králíček a Jan Moravčík začali šít “padnoucí košile pro hubené muže” pod značkou John & Paul. A já musím souhlasit, že mi opravdu padnou jak ulité. Mají specifické číslování – nejen podle obvodu krku, ale také podle výšky postavy. Tím dostává nabídka velikostí nový rozměr, který vychází vstříc mnohem větší skupině lidí. Střihy mají vtipně pojmenované, já nosím velikost Malý hubeňour – však mrkněte na velikostní tabulku.

Protože jsou to zároveň zastánci klasického pánské oblékání a potrpí si na kvalitu, tak i použité látky jsou skvělé (české! z Milety Hořovice) a košile nehyzdí kapsičkou. Trochu mě však mrzí, že v nové kolekci již nejsou výztuhy límce vysunovací, ale jsou napevno všity. Je to trošku krok k mainstreamu, ale dokážu s tím žít.

Celkem od nich mám 5 košil, některé z nich ze staré kolekce a některé z nich z nové. Pokud byste se rozhodli si košile na zkoušku objednat, tak doporučuji do objednávky připsat, že chcete nový střih – je lepší. Košile nového střihu jsou celkově delší (nelezou tak z kalhot) a osobně mi lépe sedí i délka rukávů. Doprava je zdarma a v balíku najdete i zpětnou etiketu, takže poštovné za případné vrácení neplatíte. Košile prodávají na e-shopu Gentlemanstore.cz

 

A to nejlepší nakonec. Navázal jsem s nimi kontakt a domluvili jsme se na spolupráci.

Když zadáte při objednávce slevový kód ZPOMALIT, získáte 10% slevu.

Ušetříte 150 Kč a jedna košile vás tak vyjde jen na 1340 Kč včetně dopravy.

S čím mohu porovnávat?

Můj první pokus najít zdroj kvalitních košil byl anglický obchod Charles Tyrwhitt. Byť šijí někde v Asii, vychází z tradice londýnských výrobců košil. Kvalitní látky, klasické vzory a výběr ze tří střihů (Classic, Slim, Extra Slim). Dokonce nabízí i možnost zvolit si délku rukávu! Jejich obchodní model je založený na množstevních slevách. Kupovat si jednu košili se u nich příliš nevyplatí. Momentálně nabízí 3 košile za cenu 2. S poštovným je to cca 1660 Kč / ks. Mají však často výprodeje, kde klesá cena klidně na polovinu. Jejich střih mi však nesedí. Ramena jsou na hraně, kratší rukávy jsou nakonec až moc krátké a oproti jiným dost široké, Extra Slim střih je vyštíhlený málo. Co mě taky trochu odrazuje od dalších nákupů je fakt, že velikosti nejsou konzistentní a v rámci různých řad a kolekcí se liší. Látky jsou mi však velmi sympatické díky vyšší gramáži.

 

Po této zkušenosti jsem se rozhodl, že si zkusím nechat ušít košili na míru. Volba padla na košile Janek, kde mi přišla dobrá cena a plusem bylo i to, že mají pobočku v Brně. Zvolil jsem na dotek velmi příjemnou světle modrou látku se vzorem rybí kosti, tmavě modré knoflíky a klasický límeček. Nakonec to ale úplně na míru nebylo. Nabízí totiž něco mezi šitím na míru a konfekcí – říkají tomu “na zakázku” (made-to-order). Prostě vám tu „sériově“ vyráběnou košili v rámci nějakých mantinelů přizpůsobí. Mohou hýbat se vsazením rukávů (ne však moc, mně to stačilo), košili vyštíhlí a zkrátí podle postavy a samozřejmě přizpůsobí délku rukávů. Bohužel to dopadlo tak, že rukávy mi sice zkrátili o 5 cm, ale chtělo to ještě o další 2,5. Zdarma mi to upravili, ale dostal jsem informaci, že to původní zkrácení o 5 cm bylo maximální, které jsou schopni v tomto „módu“ dělat a že příště to tedy už bude muset být opravdu na míru. V době, kdy jsem to cca před rokem řešil, stály levnější košile kolem 1600 Kč, s těmi úpravami mě přišla na necelé 2000 Kč a pokud bych si nechal dělat na míru kvůli zkrácení rukávů, tak by to bylo ještě o 500 Kč víc.

Třetím pokusem byla košile Hawes & Curtis, taktéž anglická značka jako Charles Tyrwhitt. Prodávají velmi podobným způsobem jako CT – tedy množstevní slevy. Ale v tu dobu byla možnost koupit jen 1 ks přes českého překupníka za 1300 Kč + poštovné.  Košile není špatná, látka mi však nepřijde moc příjemná a střih, byť vyštíhlenější, mně moc nesedl. Přijdou mi zbytečně nafouklé rukávy v oblasti paží.

Je to Janek! 🙂 #classic #blue #herringbone #shirt @janekshirtmaker #bezkonfekce #madetomeasure #zpomalit_cz

Příspěvek sdílený Vladan Košut (@dalajvladan),

Blýská se na lepší časy

Je skvělé, že se čím dál víc zajímavých a kvalitních věcí začíná vyrábět v Česku. John & Paul jsou důkazem, že to jde. A že i v malém se dá konkurovat globálním značkám, které po revoluci ten náš poměrně malý trh obsadili a vytlačili mnoho tradičních českých výrobců. Je to pochopitelné, byli jsme pozadu – ve všem. A navíc jsme prahli po výrobcích ze západu a byli jsme ochotni za ně utrácet mnohem víc, než kolik byla jejich skutečná hodnota. Dalo by se to nazvat i posedlostí, protože Češi jsou známí tím, že preferují například oblečení s opravdu nepřehlédnutelnými logy. Ale mám dojem, že se to mění a prvoplánová okázalost pomalu ustupuje.

České výrobky navíc přestávají být méněcenné. Dohnali jsme úroveň výrobních technologií, designu, marketingu i managementu, usoudili jsme, že kvalita v mnohém předčí kvantitu, a zjišťujeme, že to lidi chtějí kupovat – a to třeba i právě na tom “západě” 🙂 Samozřejmě oceňuji i to, že si můžu objednat výrobek klidně z druhé strany zeměkoule a za přijatelných nákladů ho mám za pár dní doma. U mnohých věcí to má smysl (kvalitní rum u nás moc tradici nemá), u mnohých (jako třeba košile) v tom smysl rozhodně nevidím.


Podobné

Vlož komentář