Jak číst Tolkiena

Na Silvestra jsem dočetl Silmarillion. Konečně! Podařilo se mi to až napotřetí. První dva pokusy byly hned po prvním přečtení Pána prstenů (někdy kolem 15 let). A to jsem to vůbec nedal. Od té doby jsem sice ještě několikrát četl Hobita i Pána prstenů, ale na Silmarillion si už znovu netroufl. Letos jsem však četl Pána prstenů potřetí a tentokrát už opravdu důkladně – poprvé jsem přečetl i dodatky! To, že mě dodatky bavily možná víc, než celá kniha (jejíž děj už jsem celkem dobře znal), mě utvrdilo, že už jsem připraven i na Silmarillion.

Jak jste už asi z článku Návrat do Středozemě pochopili, Tolkien je moje srdcovka. Jeho fantazijní svět mi pomáhá zpomalovat (možná někdy napíšu jak, těžko se to vysvětluje). Nevím, jestli to může fungovat i někomu jinému, přesto si tento článek neodpustím a podělím se tu s tipy jak Tolkienova díla číst.

Dejte tomu čas a nenuťte se

Sám Tolkien napsal, že není nic špatného na tom zajímat se jen o ústřední příběhy Bilba a Froda a nemít chuť se dozvídat víc o jím vymyšleném světě a jeho historii vnímat jen jako dokreslení atmosféry.

I já to tak měl. Ale dozrál jsem a vyloupla se ve mně touha poznat, co za tím příběhem všechno stojí. Při třetím čtení Pána prstenů jsem si totiž mnohem víc všímal omáčky okolo a rostla ve mně zvědavost. Abych vás nalákal – vůbec jsem nečekal, že je to až tak komplexní, vyčerpávající. A uspokojující.

Jaké pořadí zvolit?

Osobně jsem četl (a vlastně ještě čtu) knihy v pořadí, jak byly vydávány. Tedy Hobit, Pán prstenů, Silmarillion a teď se chystám na Nedokončené příběhy. Myslím si, že je to dobrá cesta. Ještě existují další knihy jako Příběhy z čarovné říše, Historie Středozemě (do češtiny přeložen jen 1. a 2. díl – Kniha ztracených pověstí),  či Húrinovy děti. Tyto však už jsou opravdu pro fajnšmekry, protože jde o různé zápisky z Tolkienovy pozůstalosti a informace v nich jsou prostě a jednoduše nefinální 🙂 Určitě je budu postupně zkoušet, ale hlavní trojboj už mám úspěšně za sebou a o něm budu dál psát.

Hobit je pohádka, jejíž děj nemá zásadní vliv na historii Středozemě. Je to ale hezký úvod do Tolkienova tajemného  světa a nenásilný způsob, jak ukázat jeho odlišnosti od světa našeho. Podstatná spojitost s Pánem prstenů byla prý dokonce přidána až později, až se začínal rýsovat děj Pána prstenů.

Hobit aneb cesta tam a zase zpátky - Tolkien J.R.R. lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do Kč (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>

Pán prstenů jde o něco dál. Hlavní dějová linka je velmi významnou událostí v Tolkienem vymyšleném světě. A v podstatě poslední „velkou věcí“. Události po Pánu prstenů už jsou jen lehce nastíněny v dodatcích a lehce i v Simarillionu. Končí třetí věk, začíná čtvrtý, který už popsán není, a nebo se bude teprve psát. Také se ale během celého příběhu naznačují příběhy jiné, starší a větší. Můžete to nechat být a považovat je jen za dokreslení atmosféry. Ale vězte, že to nejsou jen kulisy. Ty události jsou popsány a zasazují děj Pána prstenů do kontextu.

Na konci třetího dílu Pána prstenů najdete dodatky, které spoustu věcí vysvětlují. Nejsou tam jen pro parádu!

Pán prstenů Společenstvo prstenu lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do Kč (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>

Pán prstenů 2: Dvě věže (nakl. Argo) - J. R. R. Tolkien lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do Kč (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>

Pán prstenů 3: Návrat krále (nakl. Argo) - J. R. R. Tolkien lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do Kč (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>

Silmarillion popisuje stvoření světa Ardy (Středozem jen jen jedním z jeho kontinentů) a pak události dál – až k pánu Prstenů.

Připravte se na „dějiny“

Myslel jsem, že události před Hobitem a Pánem prstenů nejsou popsány souvisle – že v Silmarillionu najdu jen útržky, kde stejně zůstane spousta děr. Všude se totiž píše, že Tolkien spoustu věcí rozepsal, ale kompletně dopsal jen ty dvě dobrodružné knížky. Jak jsem zjistil, hotovo měl i tak HODNĚ. Po dočtení Silmarillionu do sebe „všechno“ zapadne. CVAK! Příběhy Hobita i Pána prstenů dávají mnohem větší smysl. Už to nejsou jen dobrodružné fantastické příběhy, jsou to věci, které se opravdu staly – byť jen ve fantazii vytvořeném světě.

Některé události jsou popsány vyloženě popisným (dějepisným) způsobem, jiné ve formě krátkých příběhů, či se příběhy s popisy prolínají. Každopádně jsou to dějiny nesmírně poutavé – fantastické a přitom jaksi uvěřitelné.

Silmarillion lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do Kč (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>

Bez map, rodokmenů a encyklopedického rejstříku ani ránu

Snad tím někoho neodradím, ale já osobně bych nezvládl Silmarillion přečíst bez map, rodokmenů a encyklopedického rejstříku při ruce. A hodí se to i při čtení Pána prstenů. Hobita asi člověk krom mapky, která je v knize, hrotit nemusí. V knihách, v Silmarillionu obzvláště, je spousta jmen (v různých jazycích), spousta míst (v různých jazycích) a geografie Ardy se také v průběhu mění. Bez vizualizace bych to nedal a nepochopil. Dnes už není problém mít na mobilu otevřenou mapku, rodokmeny a encyklopedii a všechno po očku sledovat. Odkazy na zdroje, které jsem používal já, naleznete na konci článku.

Nechte se unést

Tolkienův svět je strašlivý a přitom krásný, rozbitý a přitom dokonalý, vymyšlený a přitom pravdivý, neúplný a přitom všeobjímající. Myslím si, že kdo mu jednou podlehne, tak už ho nikdy „neopustí“. A pokud ho chce člověk poznat důkladně, tak má o zábavu postaráno 🙂

Odkazy na zdroje

Encyklopedie / rejstřík, kam se můžete podívat vždycky, když si nejste jistí, o kom nebo o čem se mluví. Najdete tam skoro všechno a díky odkazům si často uděláte „výlet“ i po jiných heslech 🙂 Hodí se k jakékoliv knize. – http://www.angrenost.cz/encyklopedie.php

Podrobnější mapy menších území přes Google (např. mapa Kraje atd.). Většinou je nutné hledat anglické nebo původní názvy  („shire map“, „rohan map“), které si zjistíte třeba v encyklopedii výše.

Interaktivní mapa k Pánu prstenů, znázorňující putování jednotlivých členů společenstva – http://lotrproject.com/map/#zoom=3&lat=-1692.5&lon=1500&layers=BTTTTT

Mapy k Silmarillionu. Tady je to složitější, protože během Silmarillionu se podoba světa mění a děj se odehrává na více kontinentech.

• Článek s odkazy na mapy v různých fázích knihy i s vysvětleními. Používal jsem ho během čtení. – https://www.reddit.com/r/lotr/comments/1khgtf/on_the_subject_of_maps_good_and_bad/
• A k těmto se hodí ještě mrknout na spojení mapy Beleriandu a Středozemě.
• Další skvělý článek shrnující proměny světa Ardy. Na tento jsem narazil až po dočtení. Pěkně shrnuje všechny důležité geografické změny a lépe je i vysvětluje. – http://tolkien.cz/?p=3320
• Katalog map, na který jsem narazil taky až po dočtení. – http://tolkiengateway.net/wiki/Category:Maps_of_Arda

Rodokmeny jsem používal jen u Silmarillionu. A to tuhle verzi. Později jsem zjistil, že v rámci LOTR Projectu je toho víc, včetně interaktivního rodokmenu. U Pána prstenů mi stačilo přečíst si dodatky na konci třetího dílu.

K Silmarillionu se taky hodí diagram znázorňující rody Elfů. Používal jsem 2 verze – první, druhá.