Ke kávě

Zpomalování za časů koronaviru

vložil Vladan 12. 05. 2020 0 komentářů

Cože? Teď článek o koronaviru? Nj, nedá sa svítit. Měsíc leží v šuplíku a pomalu ale jistě zasmrádá. Tak šup s ním na vzduch, dokud to má aspoň nějaký smysl.

Využít času a makat, nebo zpomalit?

Bezprostředně po prvních restrikcích se vyrojilo spousty článků či alespoň příspěvků na sociálních sítích, jak naložit s volný časem v době „korontény”. Dají se rozdělit do dvou táborů – buď začít makat na tom, co jsme třeba odkládali, nebo opravdu zastavit a odpočinout si. Asi očekáváte, že budu spíš pro tu druhou možnost. Ano, druhá cesta mi je rozhodně sympatičtější, ale předpokládám, že snad nikdo nevydrží nicnedělat víc jak pár týdnů 🙂 Takže s rozumem a hlavně podle sebe. Pokud jste se dlouhodobě cítili vyšťavení a bez energie, tak si rozhodně nevyčítejte neproduktivitu. Na druhou stranu, pokud máte energie dostatek, asi ji budete potřebovat stejně někde ventilovat.

Mě trochu mrzelo, že se mě nucené zpomalení zas tolik netýkalo. Práce mi moc neubylo, v prvních dvou týdnech spíše naopak, i proto že vlivem změn v zaběhnutých zvyklostech jsem byl kvůli roztěkanosti méně produktivní.

Času mám však od té doby víc, protože v tomhle omezeném režimu je člověk vlastně efektivnější – žádné přesuny na porady, na schůzky, do „kanceláře (= kavárny). A samozřejmě také kvůli tomu, že odpadly kulturní a pracovní akce a různé společenské aktivity.

Výhody malého výběru

Omezené možnosti trávení volného času jsou pro mě vlastně docela příjemné. Je prý vyzkoumáno, že čím méně máme možností, tím snadněji se rozhodujeme, a hlavně, tím více jsme se svou volbou spokojení. U mě to teda platí 100%. Běžně se zasekávám na tom, že nevím, co chci dělat – je strašně moc možností a já si neumím vybrat. Tohle je teď mnohem snazší. Taky nemám pocit, že mi někde něco uchází a nelituju, že jsem nešel dělat něco jiného. Přemýšlím, jak si tento aspekt přenést do doby, až krizová opatření skončí.

Musíme se přizpůsobit

I když jsem tedy docela spokojený, stejně bych byl rád, kdyby se vše vrátilo rychle do normálu. Lidské společenství se nemůže jen tak zastavit, protože se systém jinak celý zhroutí a bude to hodně bolet. A celosvětovému osvícení a návratu k méně konzumní a neglobalizované společnosti jaksi nevěřím… Je potřeba se naučit s takovými nástrahami žít. Musíme se naučit jednat efektivně, systematicky a s chladnou hlavou. Mít nachystané krizové plány a být připraveni je v těžké době vytáhnout a aplikovat. Já věřím, že se to naučíme a při příští pandemii už to zvládneme zase o něco lépe 🙂


Podobné

Vlož komentář