Evernote vs. OneNote: Uvolněte si místo v hlavě

Již nějakou dobu používám Evernote k uchovávání informací, které si nechci pamatovat, ale nechci na ně ani zcela zapomenout. Odkládat „někam bokem“ cokoliv, co zrovna v hlavě nepotřebuju, je metoda, kterou používá spousta technik pro zvýšení osobní produktivity. A já ji vřele doporučuji. Není nic horšího, než když se snažím všechny věci udržet v hlavě. Kromě toho, že polovinu z nich zapomenu, tak mi zabírají mozkovou kapacitu, kterou bych mohl využít na řešení aktuálního (nejen) pracovního úkolu. V databázi tak mám již 754 poznámek, v drtivém případě „snímků“ webových stránek.

Evernote – skvělý pro ukládání obsahu webových stránek

Ve způsobu ukládání obsahu webových stránek je Evernote zatím nepřekonatelný. A popravdě, hlavní důvod, proč jej stále používám. Díky rozšíření v Chrome si jednoduše zvolím kam a jakým způsobem obsah uložit (jestli jen čistý text nebo i grafiku). Druhou pro mě podstatnou vlastností je multiplatformovost – používám klasickou windowsovskou aplikaci, mobilní aplikaci i webové rozhraní. Jeho předností také je, že ho mají rády různé jiné aplikace, které s Evernotem čile spolupracují.

V čem ale příliš nevyniká, jsou možnosti tvorby poznámek vlastních. Jeho možnosti jsou omezené a rozhodně nevyužívá potenciálu, jaké dnešní technologie umožňují. Je to takový vylepšený poznámkový blok, který je uložený někde v cloudu a nemá podobu běžného souboru. Co ale vidím jako hlavní nedostatek, tak je odlišný přístup k vyhledávání a filtrování obsahu na různých zařízeních. Evernote umožňuje třídit poznámky do poznámkových bloků a skupin poznámkových bloků a také podle štítků. To je velmi univerzální způsob. Horší je, že když si navrhnu určitý systém v desktopové aplikaci, tak ten stejný systém je v mobilu prakticky nepoužitelný.  Jsem momentálně ve stádiu, že nemám univerzální systém třídění a cpu to tam, kam mě zrovna napadne. Poznámky pak prostě fulltextově vyhledávám.

OneNote – skvělý pro vlastní poznámky a průběžnou práci

OneNote je skvělý na tvorbu vlastních poznámek. A to díky velmi jednoduché vlastnosti – kam kliknete, tam píšete, popřípadě vkládáte jiný obsah. Nejsem tak limitován pouze vertikálním rozvržením dokumentu a poznámky mohou mnohem více připomínat ručně psané zápisky, kde se s rozvržením obsahu pracuje svobodně, což přispívá k přehlednosti a zdůraznění různých provázaností a hierarchie.

Vzhledem k nutnosti používat v práci Outlook využívám i vzájemného propojení těchto dvou programů. Jakýkoliv řádek můžu označit příznakem „úkol“ a ten se ihned promítne v Outlooku mezi ostatními úkoly. Opačným směrem pak využívám jednoduché uložení e-mailu k vybrané poznámce – velmi efektivní a přehledné. Ke kategorizaci poznámek přistupuje OneNote jiným způsobem, pomocí poznámkových bloků, oddílů a poznámek, které navíc jdou ještě hierarchicky zařazovat pod sebe –  jedna poznámka může mít pod sebou neomezeně dalších. Štítky zde nejsou. Pro někoho může být výhoda i to, že poznámkové bloky mají podobu klasických souborů.

OneNote nemá tak zmáknuté ukládání webových stránek. Je to zatím spíše taková dodatková funkce.  Ale já si vlastně ani nedokážu představit, že bych ho používal jako úložiště pro webové stránky, na které různě narazím. Jeho síla je ve vytváření vlastních dokumentů, které nemají přímočarou strukturu (na to by jinak stačil Word).  Díky možnosti odkazovat z jedné poznámky na jinou, či dokonce konkrétní odstavec nebo soubor na disku, vytvářím takovou vlastní Wikipedii, která pořád žije. Doplňuju odstavce, přeskupuju, odkazuju, přidávám poznámky, kreslím atd.

Každý na něco jiného

Ve výsledku jsem došel k tomu, že tyto aplikace vlastně ani nejsou navzájem zaměnitelné. Každá umí něco skvěle a možná ani není reálné, aby jeden software zvládal oboje.